|
Pěstování hlíznatých rosnatek |
 |
 |
|
Drosera
|
- Pěstování: Hlíznaté rosnatky jsou jedny z nejzajímavějších rosnatek, co se týká způsobu života. Rostliny přesně kopírují svým růstem v našich sbírkách přírodní podmínky na lokalitách svého výskytu. To zahrnuje útlum růstu a následné zatahování do hlízek při nástupu vysokých teplot přes naše letní období. Dále to zahrnuje opětovné zahájení růstu s příchodem chladnějšího počasí na rozmezí podzimu a zimy. Během své vegetace potřebují tyto rostliny dostatek světla, nižší teploty a dostatečnou vlhkost. V zimě je dobré těmto rostlinkám zařídit dobré osvětlení. Pokud tyto podmínky splníme, tak se nám rostlinky odmění dobrým růstem.
Do úplného začátku se asi nejlépe hodí D. paradoxa, která je z celého komplexu nejméně náročná a snese i větší pěstitelské přehmaty. Tato rostlina je schopna růst také po celý rok, což znamená, že ji nemusíme vytvářet zvláštní podmínky jako jiným rostlinám, když se rozhodnou přejít do stavu klidu.
- Umístění: Tyto rostliny se dají úspěšně pěstovat volně na okenním parapetu jihovýchodního nebo jižního okna. Dále se dají také umístit do větraných okenních vitrín, které postavíme co nejblíže oknu. Stanoviště by mělo být obecně chladnější, hlavně v době růstu. Nejvhodnější pro tyto rostliny je skleníková kultivace nebo umístění v zimní zahradě.
Letnění lze doporučit jen u stále rostoucího druhu D. peltata. Hlízky se skladují na teplejších, suchých a tmavých místech přímo zasazené v květináči, ve kterém rostly nebo vyjmuté ze substrátu a uložené zvlášť.
- Osvětlení: Rostliny potřebují v zimním období, kdy rostou, maximální možné osvětlení. Toho lze dosáhnou přisvětlováním umělým zdrojem světla v kombinaci s denním osvětlením na okenním parapetu nejlépe jižního okna. Během klidové fáze, kdy jsou rostlinky zataženy do hlíz, nepotřebují tyto rostliny žádné světlo.
- Substrát: Hlíznaté rosnatky upřednostňují kyselé písčité a štěrkovité substráty. Jako substrát pro tyto rostliny se nejčastěji používá směs vláknité rašeliny a křemičitého písku nebo perlitu v poměru asi 1: 1-3 . Na povrch substrátu se dá nasypat vrstva čistého křemičitého písku v tloušťce 1-3 cm. Rašící rostliny ji lehce prorostou.
- Teplota: Rostliny vyžadují během zimní vegetace teploty v rozmezí 18-25°C. Jsou v tomto období možné i noční poklesy teploty na 8-15°C, ale není to nutné. Letní vysoké teploty přinutí rostliny zatáhnout se ho hlíz a setrvat v nich až do příchodu nižších teplot s podzimem. V tomto období by měly teploty být v rozmezí 25-35°C přes den a 15-20°C přes noc.
Některé z těchto rostlin lze pěstovat celoročně v teplém skleníku s teplotami v rozmezí 16-23°C. Je nutné pamatovat na to, že náhlé zvýšení teploty bez nočních poklesů v rostlinách vyvolá podmět na zatažení.
- Zálivka: Pro tyto rostliny je velice důležité vědět, jak zalévat v různých částech roku. Během vegetace, kdy rostliny plně rostou, mohou květináčky s rostlinkami stát nepřetržitě ve vodě.
S příchodem jara a léta, kdy se teploty už znatelně zvedají, začínají rostliny zastavovat svůj růst. To je ten správný okamžik na ukončení zalévání a květináče nechat opatrně pozvolna vysychat. Rychlost vysychání substrátu by měla být stejná jako zatahování rostlin a měla by trvat řádově týdny. Po zatažení rostlin květináček přemístíme do mírně teplejších stinných podmínek se stálou teplotou asi do 25°C. Substrát ale ani v tomto stádiu nenecháváme úplně vyschnout. Občas ho zavlažíme,aby se vlhkost dostala ho celého substrátu. Substrát tedy udržujeme jen mírně vlhký.
Každý druh má dobu zatahování trochu jindy, proto se vyplatí mít v jednom květináčku pouze jeden druh. To je důležité hlavně pro opečovávaní každého druhu samostatně.
S příchodem podzimu začínají tyto rostliny znovu rašit z hlízek. Hlízy začínají rašit hlavně v důsledku nižších teplot. V této době je nutné kontrolovat každý květináček s hlíznatými rosnatkami zvlášť. Pokud zaznamenáme známky rašení nových rostlin, tak to je nejlepší okamžik k obnovení zálivky.
Další alternativou je po vyschnutí substrátu na jaře vyjmout hlízky ze substrátu a uschovat je v plastovém sáčku s nepatrným množstvím vlhkého substrátu. Sáčky se dají lehce kontrolovat a při známkách nového rašení hlízky vyjmeme ze sáčku a zasadíme do substrátu. Poté již mohou květináče s rostlinami stát ve vodě.
- Vlhkost vzduchu: Během růstu tyto rostliny mají rády kolísání vlhkosti od 50 do 85 % a dobré větrání. Pokud tyto rostliny pěstujeme trvale ve vysoké vzdušné vlhkosti, například v uzavřených vitrínách, a při nedostatečném osvětlení, pak jsou tyto rostliny velice zesláblé a často podléhají houbovým chorobám.
- Přesazování a nádoby na pěstování: Přesazování se provádí jednou za 1-3 roky podle stavu substrátu v období letního klidového období, kdy jsou rostliny zataženy do hlízek. Při přesazování se zkontroluje počet a velikost hlízek. Při této příležitosti je můžeme vyjmout a uschovat na dobu klidu do plastových sáčků. Při sázení se hlízky uloží asi 1-5 cm hluboko do substrátu.
Pro tyto rostliny používá nejčastěji plastové květináče odpovídající velikosti. Tyto rostliny upřednostňují kontejnery vyšší výšky. Větší objem substrátu je stabilnější na změny vlhkosti a teploty, proto se hodí lépe na pěstování hlíznatých rosnatek.
- Množení: Tyto rostliny se dají v zásadě rozmnožit dvěma způsoby. Prvním způsobem jsou semena. Semena klíčí ale velmi obtížně a někdy nevyzpytatelně. Na klíčení si můžeme počkat i několik let. Pro dobré klíčení se používá kouřová stratifikace nebo jiný způsob stratifikace teplem.
Druhým způsobem je vegetativní množení pomocí postranních hlízek.
- Choroby a škůdci: tyto rostliny napadají je běžní škůdci ( hlavně mšice ). Při jejich nalezení použijte co nejrychleji vhodný insekticid. Ve většině případů stačí rostliny postříkat prostředkem pouze jednou a je po nežádoucích škůdcích.
- Vlastní zkušenosti: Z této skupiny rosnatek mám zde zatím pouze D. peltatu, u které zatím nepozoruji žádné větší problémy při jejím pěstování. Tuto rostlinu vřele doporučuji každému.
|
|
Aktualizováno ( Pondělí, 12 Červenec 2010 09:55 )
|
