Masožravky

img 0022

Obecná charakteristika bublinatek

Rod zahrnuje vodní, terestrické a epifytní druhy. Bublinatky (rod Utricularia) jsou druhově nejpočetnější skupinou masožravých rostlin na světě. Patří sem více jak 220 druhů. 

Každá tato skupina má své specifické nároky a požadavky, které budou uvedeny v části zabývající se přímo danou skupinou. 

Velká většina bublinatek je drobného vzrůstu, pouze některé epifytní druhy dorůstají větších rozměrů. Bublinatky mají prýty (lístky sloužící k fotosyntéze a dále pak podzemní, na kterých jsou "zavěšeny" lapací pastičky). Všechny druhy bublinatek se vyznačují svými nezaměnitelnými lapacími orgány. Jsou jimi drobné lapací měchýřky. Funkčnost těchto měchýřků je závislá na přítomnosti vody v půdním prostření, kde se nachází.

Nejzajímavější pro každého pěstitele nebudou skryté lapací orgány, ale nádherně zbarvené květy. Ty mohou být velké kolem 1cm u terestrických a vodních druhů. Epifytní druhy mají květy velké kolem 5 cm, proto se jim také často říká Orchidoidní bublinatky. 

 

IMG 0125Přírodní lokality

Bublinatky můžeme najít po celém světě, s výjimkou polárních oblastí. Přírodní lokality jednotlivých druhů jsou od sebe značně odlišné.

Epifytní druhy jsou tropické rostliny. Najdeme je od nížin až po horské deštné a mlžné lesy. Většina druhů může růst přisedavě i na zemi. Rostou s oblibou v korunách stromů či na bocích skal.

Vodní druhy bublinatek se vyskytují v mělkých stojatých vodách arktických, temperátních i tropických oblastí. Vyskytují se i v České republice, kde osídlují mělčiny, rybníky, kaluže v pískovcích a ve vytěžených rašeliništích a slatiništích.  

Ostatní druhy (terestrické) se často vyskytují na sezóně či stále zamokřeném území. Terestrické bublinatky se vyskytují převážně v subtropech a tropech. 

Bohužel je obtížné říci přesně kam rostlina patří, protože některé druhy mohou osídlovat různá místa.

 

Dělení uvnitř rodu ...

IMG 02791) Terestrické druhy

Terestrické bublinatky se vyskytují v tropech a subtropech Amerik, Asie, Austrálie, Afriky a některé druhy zasahují i do Evropy.

Obecně jsou tyto bublinatky pevně uchyceny v mokré půdě spletí  tenkých bílých stonků s množstvím malých lapacích měchýřků. 

Takové malé travičky ... 

Je tomu opravdu tak. Tyto masožravé rostliny vypadají jako malé travičky. Své lapací orgány mají skryté v zemi, kde loví drobné živočichy. Bohužel v nekvetoucím stavu nejsou příliš zajímavé a jednotlivé druhy vypadají takřka stejně. 

Je velice důležité mít jednotlivé druhy pořádně oddělené a zamezit jejich míchání. Pokud je v jednom květináčku více druhů (většinou silnější druh začne utlačovat slabší, až ho nakonec zahubí úplně), tak je velice těžké né-li zcela nemožné založit prostřednictvím tohoto květináčku novou kulturu pouze s jedním druhem z původního květináčku.

Zajímavé květy img 0045

Tato skupina bublinatek je velice zajímavá pro své květy. Kvetou většinou od jara do podzimu.

Rostliny často ochotně kvetou, pokud již zarostly celý substrát v květináčku. Je to jejich způsob dalšího rozšiřování. Nejde-li to po zemi, tak to zkusí prostřednictvím větru (semena vítr rozfouká na nové lokality, kde vyklíčí a rostou spokojeně dál).    

Barvy květů můžou být různé = modré, bílé, fialové, žluté, vícebarevné, ... 

Jednoduché na pěstování

Bublinatky z této skupiny jsou opravdu jednoduché na pěstování. Lze je jednoduše pěstovat volně na okenním parapetu. Jedná se spíče o rostliny na světlo nenáročné (rostliny nevyhledávají přímý sluneční úpal, ale spíše stinější podmínky).

Mají rádi vlhčí podmínky a mohou být občas i úplně zaplaveny. 

Rozmnožují se dělením trsů. I malé oddělky se spolehlivě uchytí a začnou růst.  

Velmi zarostlé květináčky je dobré omladit tím, že se založí z části trsu nová kultura. Starší, příliš rozrostlé trsy mají ve zvyku postupně od středu hynout.

 

2) Orchidoidní druhy

 

Takové větší travičky ...

 

Když kvetou, je to krása

 

Obtížnější na pěstování

 

 

 

3) Vodní druhy

 
 
RizVN Login