Masožravky

Letnění špirlic (Sarracenia)

Rostliny se dají bez problému letnit buď ve skleníku nebo přímo na zahradě (balkón). Rostliny jsou v takovýchto podmínkách více vitální, lépe se zbarvují a sami si nachytají dostatek potravy.

Pokud se rozhodnete pěstovat špirlice přímo pod "širým nebem", musíte počítat s tím, že rostliny nebudou tak dekorativní jako ve skleníku. Přežrání hmyzem, déšť, vítr a příležitostně kroupy na kráse rostlin moc nepřidají. Můžete proto počítat s tím, že rostliny budou menší než ve skleníku, ale budou mít silnější pletiva, aby zvládly venkovní prostředí.

 

Čas vynesení rostlin venVenku

Doba vynášení rostlin se může u každého pěstitele velice lišit, záleží na klimatických podmínkách v jeho lokalitě. Já například jsem ze severních Čech a rostliny stěhuji ven v lepším případě někdy v polovině dubna. Pokud je ještě příliš nízká teplota, tak až začátkem května. 

Důležitou věcí, při vynášení rostlin přímo ven je, abychom tak udělali v týdnu, kdy bude pod mrakem. Je to z toho důvodu, aby se rostliny okamžitě nepopálily po vynešení ven. Zimní pletiva nejsou zvyklá na vyšší intenzitu světla.

Další možností je umístění rostlin na pár prvních týdnů do foliovníku / skleníku, aby si zvykly na venkovní prostředí (rostliny jsou přece jen ještě chráněny proti nízkým teplotám). 

Čas sklízení rostlin

Termín zanášení rostlin na jejich zimoviště je stejně jako čas vynášení spjat s aktuálními podmínkami u pěstitelů. Osobně stěhuji rostliny přibližně koncem října do domu (pokud jsou ještě dobré podmínky, tak až začátkem listopadu). Záleží to prostě na aktuálním ročním počasí. Otužilé rostliny vydrží slabý mráz, ale jen krátkodobě. Hodně také záleží na druhu rostliny. Teplomilnější druhy není dobré vystavovat ani slabému mrazu, oproti tomu chladnomilnější druhy a jejich hybridy ho zvládnou přežít bez větších následků.

DetailKteré druhy letnit a které naopak ne

Letnění je jistě prospěšné u druhů: S. flava a její variety, alata, rubra, purpurea ssp. purpurea, oreophila,hybridy s větším podílem předešlých druhů

Druhy špirlic, které se dají letnit, ale ve skleníku jim bude lépe: S. leucophylla, psittacina, minor, purpurea ssp. venosa, hybridy s větším podílem předešlých druhů 

Samozřejmě se dají letnit i další druhy masožravých rostlin. Mezi takové patří mucholapky (Dionaea), temperátní tučnice (Pinguicula), darlingtonia, některé rosnatky (Drosera) a některé bublinatky (Utricularia).

 

Kde letnit špirlice

Nejlépe je najít místo, na které svítí co nejvíce hodin slunce během dne. Sáry milují výsluní. Nemusíme je nijak stínit. Na intensitě a délce oslunění často závisí jejich vybarvenost a zdravotní stav rostlin. Rostliny by proto neměly být umísťovány pod stromy nebo jiné zastínění. 

Květináčky se sárami umístíme do podmisky s vodou, kterou musíme hlavně během teplého léta poměrně často doplňovat. Květináčky nesmí nikdy VYSCHNOUT !!!

Rostliny se nemusí nijak chránit před deštěm. Zvládají ho úplně v pohodě.  

Co nám letnění přineseFlava

  • Letněné rostliny (na co nejslunnějších místech) jsou silnější, mají dobře vyzrálá pletiva, naloví si dostatek kořisti sami a začnou poměrně dobře odnožovat.
  • Vybarvenost je také velice dobrá (někdy se mi zdá, že daleko lepší než ve foliovníku).
  • Rostliny nebudou potřebovat oporu, jako je někdy potřeba u vysokých rostlin ve sklenících. 

Zápory letnění rostlin

  • Malinkým mínusem je, že rostliny nebudou tak vysoké jako ve sklenících. Je to dáno tím, že se rostliny musí vyrovnat s nepříznivým počasím. Déšť, vítr a případně kroupy dokáží rostliny někdy poničit. Rostliny to rozhodně přežijí, jen nebudou vypadat tak výstavně jako ve skleníku.
  • Dalším malinkým mínusem je kratší sezóna. Rostliny se dají dát přímo ven až po zmrzlých, kdy už nehrozí mráz. Na podzim je také musíme zanášet o něco dříve než rostliny ze skleníku. 
  • Teplomilné druhy jako je S. leucophylla a S. psittacina se nedoporučuje vůbec letnit přímo venku. Rostliny sice "rostou", ale strašně pomalu. Tyto rostliny se hodí do skleníku spíše. Ostatní druhy to zvládnou v pohodě venku přes léto.

kroupy1

kroupy4

kroupy5
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

kroupy3kroupy2

kroupy6

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

IMG 0398

Pro někoho neatraktivní listy při letnění

Letněné rostliny si nachytají dostatek kořisti sami. Během teplých slunečných dní jsou schopny celé pasti zaplnit až po okraj do týdne. Tato kořist se v láčkách rozkládá a způsobuje nepěkné hnědé fleky na pastech.

Pasti ve venkovních podmínkách mají též menší životnost, která je způsobena počasím a též větší mírou kořisti. Na jednu stranu rostlina má pasti s výrazně kratší životností, ale na druhé straně rostlina vytváří stále další a další pasti, které nahrazují ty umírající na "přezrání".  

IMG 1074

Musíme si ale uvědomit, že toto je jejich přirozený životní styl. Tyto rostliny jsou od přírody uzpůsobeny k lákání, chytání a trávení kořisti. Příroda moc nepočítala s tím, že pěstitelé chtějí mít výstavní rostliny (krásně narostlé, velké, perfektně zbarvené) bez "fleků z nažranosti". 

Pokud tedy chceme "výstavnější" rostliny ve venkovních podmínkách, musíme zajistit, aby se hmyz nedostal do pastí. 

 
 
RizVN Login