Masožravky

Obecně o špirlicích (Sarracenia)IMG 0312

Přírodní lokality

Tyto rostliny rostou převážně na teplém jihovýchodu Severní Ameriky. Rostou na březích potoků, jezer, na prameništích a často v podrostu borového lesa. Rostliny většinou rostou na kyselých humózních slatinách nebo v rašeliništích.

Zimy jsou na jejich lokalitách mírné (občasné mrazíky). V jižních oblastech se teplota pod bod mrazu dostane asi 30-40 dní v roce, kdežto v horských oblastech a na severu během zimy dlouho mrzne. Rostliny jsou též často zasypány vrstvou sněhu.

Nejvíce otužilými druhy jsou S. purpurea ssp. purpurea a S. oreophila. Ostatní druhy jsou buď střed nebo hodně teplomilné (S. leucophylla, S. psittacina).

Některé druhy sdílí svůj areál výskytu s jinými druhy tohoto rodu. Je to příklad např. S. alata + S. leucophylla nebo S. flava + S. purpurea.

V přírodě tedy vznikají i říženci mezi těmito druhy, protože se sáry mezi sebou lehce kříží. Jsou jimi: S. alata + S. leucophylla = Areolata nebo S. flava + S. purpurea = catesbaei. 

 

 

Různé tvary pastí (láček)

IMG 0570Pokud se budeme bavit jenom výhradně o čistých špirlicích, tak ty tvoří pouze tři typy pastí. Pokud ale náš okruh rozšíříme i na křížence, tak  nám z toho vznikne poměrně velká škála rozličných typů pastí, o jejich různém zbarvení ani nemluvě.

Začněme tedy nejdříve s čistými druhy. Ty mají pouze tři typy pastí, které se ale u každého druhu liší délkou, mohutností a samozřejmě zbarvením.

Prvním typem jsou rostliny se vzpřímenými láčkami. Tyto láčky mohou být vysoké až něco přes jeden metr (S. leucophylla a některé klony S. alaty), ale mohou být také pouze 20 cm vysoké (malý klon S rubra ssp. rubra). Jejich pasti nejvíce připomínají "trumpetky" a víčkem na konci, které brání natečení vody do těchto pastí. Tyto rostliny jsou ve většině případů velmi mohutné a pukud z nich máme trs, tak vypadají velmi dekorativně. Tento typ pastí by se ještě dal rozdělit na rostliny s víčkem výše nad obústím (S. flava, S. alata,...) a na rostliny s víčkem nad obústím (S. minor)

Druhým typem jsou pasti poléhavé zakončené "bambulkou". Tento typ pastí tvoří pouze S. psittacina. Velikost a zašpičatění konce"bambulky" se může lišit podle toho, o jaký klon tohoto druhu se jedná.

MR-foto-082

Třetím typem jsou pasti poléhavé "vakovité" pasti s, ve většině případů, velkým zvlněným víčkem. Tento typ pastí tvoří pouze S. purpurea a jeho poddruhy (subsp. venosa; subsp. venosa var. burkii; subsp. venosa var. montana; subsp. purpurea + celozelené formy).

 

Zajímavé velké květy

IMG 0072Tyto rostliny mají velké dekorativní květy, které někdy i voní (flava vydává hnusný "kočičí zápach", oproti tomu rubry sladce voní). Jejich zbarvení je ve většině případů žluté (flava a její variety, oreophylla, minor a jeho variety, ) nebo červené (leucophylla, rubra a její poddruhy, psittacina, purpurea). Jsou ale i klony a druhy, které mají květy do žluto-bíla (alata). Tyto barvy platí pouze pro botanické druhy. V případě hybridů se mohou vyskytovat i žíhané květy. Více o květech a především o jejich opylování naleznete ZDE.

 

Druhová variabilita

Tak jako jsou lidé každý jiný, tak i rostliny z různých nalezišť či sbírek se od sebe značně liší. Jako dobrý příklad se dá uvést rostlina S. flava var. ornata. Od této rostliny mám v současné době sedm klonů a každý je zajímavý něčím jiným. Jsou zde rostliny, které mají ostré ohraničené žilky, rostliny, u kterých se žilky rozlévají do plochy (Gulf coast) a dále jsou zde rostliny, které jsou přechodem mezi celočervenou flavou v. antropurpureou. Ono samo o sobě, každá rostlinka je unikát. Z toho samého výsevu se dají vybrat značně odlišné rostlinky, které pozdeji v budoucnu budou vypadat dobře (jedná se hlavně o možnosti mít ve výsevu barevně více nápadné rostlinky, než ostatní). Ale to se pořád zaměřuji jenom na zbarvení. Další věcí, ve které se láčky mohou lišit je velikost a tvar víčka nebo sloupku. Dále je to určitě jejich velikost, ve které se budou lišit (mám zde pár klonů S. alata, které se liší poměrně dost. Jeden klon má pouze asi 40cm vysoké láčky s fialovým hrdlem a sloupkem a naproti tomu zde mám klon který má láčky vysoké kolem 90 cm, to je tedy ale rozdíl, nemyslíte???) .

Další velice variabilní druhy jsou S. alata, leucophylla a psittacina.

 

ZimováníIMG 0891

Rostliny se nejlépe zimují v chladu (teplota okolo 10°C) za dostatečné intenzity světla. Při zimování musíme dávat pozor na to, aby substrát zůstal jenom slabě vlhký, jinak může dojít k uhnití rostlin (v nevhodném prostředí - chladno + vlhko, to vede spolehlivě k hnilobě - vlastní neblahá zkušenost). Pokud jim tyto podmínky nezajistíme, tak rostliny nám na jaře nepokvetou a v další sezóně budou neduživé.

 

Výsev a dopěstování semenáčků

Toto téma poněkud obsáhlejší, proto je více rozebráno ZDE

 

Výškové rekordy

U mě je zatím výškový rekord kolem 90 cm - S. alata, ale některé klony S. leucophylly mají být též velmi vysoké. No počkáme si pár let a pak uvidíme, jaké rekordy předvedou rostliny, které jsou nyní malými semenáčky a též rostliny, které mám přislíbené.

 

Zajímavost s odnožováním

Přibližně dvouleté až tříleté semenáčky sár mají tu zvláštnost, že produkují poměrně velké množství odnoží. V tomto období můžeme získat z jedné rostlinky i více  nových rostlinek. Bohužel tato doba odnožovaní nevydrží navěky. Po dospění rostliny už produkují pouze tak jednu až dvě odnože ročně.

Nové rostliny získáme také tím, že když rostlina vykvete a místo původního vrcholu jí začnou růst kolem květu dva růstové vrcholy (POZOR, toto se neděje při každém kvetení).

Pro "nabuzení" rostlin k odnižování přispívají dobré pěstitelské podmínky. Osobně se mi osvědčilo rostliny volně letnit na co nejslunějších místech bez jakékoliv ochrany. Takovéto rosliny si nachytají dostatek kořisti sami a vytvářejí poměrně dost zdravých a silných odnoží. Tento způsob pěstování mohu jen doporučit.

 

IMG 0050Každému se líbí něco jiného

Ve světě saracénií se dá objevit mnoho zajímavých rostlin. Mnozí pěstitelé dále provádí své pokusy s genetikou a tak vznikají mnohdy velice neobvyklé rostliny.

Mnoho lidí upřednostňuje celo-červené kusy (a taky aby ne, mezi zelenými rostlinami vynikají na první pohled), jiní mají rádi rostliny, které mají pouze zajímavou žilnatinu (jde spíše o menšinu nadšenců, kteří pak tyto rostliny používají do křížení), či fenestrované rostliny (s bílými skvrnami, tyto rostliny jsou stejně jako celo-červené rostliny na první pohled velice atraktivní).

Jednotlivé sáry se tvarově velice liší. Od úzkých láček po široké, od nízkých rostlin po až metrové kusy. Dále tu jsou rostliny s poléhavými láčkami jako např. S. psittacina a S. purpurea či vystouplé trubicovité pasti (flava, leucophylla).

Jak již název tohoto tématu napovídá, každý si najde tu svoji oblíbenou rostlinku, která mu bude dělat radost.

 

Fotografie špirlic (Sarracenia)

Přikládám pár odkazů na mnoho fotografií těchto zajímavých rostlin:

GOOGLE obrázky

DARWINIANA

Cpphotofinder

 
 
RizVN Login