Masožravky

Obecně o láčkovkách (Nepenthes)IMG 0519

Přírodní lokalita

Láčkovky (rod Nepenthes) jsou největšími masožravými rostlinami na planetě. Pasti největších druhů mohou měřit něco kolem 40 cm na výšku. Tomu se již říká POŘÁDNÁ masožravka, nemyslíte?

Tyto rostliny rostou v monzunové oblasti tropů a mlžných lesů od Madagaskaru a Seychelly až po Novou Kaledonii. Nejvíce druhů se vyskytuje na Nove Guineje, Borneu, Sumatře, Filipínách a Malajském poloostrově.

Láčkovky vytvářejí několik životních forem: epifyty, liány (převážně, délka 1-20m koření v zemi) a terestrické byliny.

Rostliny jsou přizpůsobeny k růstu v tropickém deštném lese. Vyhovuje jim stále vlhké mikroklima. Vyhledávají nejvlhčí místa a vyskytují se i v oblastech s mlhami. Vyskytují se na okrajích lesů nebo se táhnou za světlem jako liány. 

 

Rozdělení láčkovek podle výskytu

Nížinné druhy

N. adnata, N. ampullaria, N. bellii, N. bicalcarata, N. campanulata, N. danseri, N. distillatoria, N. gracilis, N. hirsuta, N. hispida, N. insignis, N. longifolia, N. madagascariensis, N. mapuluensis, N. masoalensis, N. maxima, N. merrilliana , N. mirabilis, N. neoguineensis, N. northiana, N. papuana, N. pervillei, N. petiolata, N. rafflesiana, N. rowanae, N. saranganiensis, N. sumatrana, N. tenax, N. thorelii, N. tomoriana, N. treubiana

Přechodové druhy

N. alata, N. albomarginata, N. benstonei, N. boschiana, N. copelandii, N. eustachya, N. macrovulgaris, N. philippinensis, N. reinwardtiana, N. sibuyanensis, N. tobaica, N. truncata, N. veitchii, N. ventricosaIMG 0470

Horské druhy 

N. anamensis, N. angasanensis, N. argentii, N. aristolochioides, N. bongso, N. burbidgeae, N. burkei, N. chaniana, N. clipeata, N. deaniana, N. densiflora, N. diatas, N. dubia, N. edwardsiana, N. ephippiata, N. eymae, N. faizaliana, N. flava, N. fusca, N. glabrata, N. glandulifera, N. gracillima, N. gymnamphora, N. hamata, N. hurrelliana, N. inermis, N. izumiae, N. jacquelineae, N. jamban, N. khasiana, N. klossii, N. lavicola, N. lamii, N. lingulata, N. lowii, N. macfarlanei, N. macrophylla, N. mantalingajanensis, N. mikei, N. mindanaoensis, N. mira, N. mollis, N. muluensis, N. murudensis, N. ovata, N. paniculata, N. pilosa, N. platychila, N. rajah, N. ramispina, N. rhombicaulis, N. rigidifolia, N. sanguinea, N. singalana, N. spathulata, N. spectabilis, N. stenophylla, N. talangensis, N. tentaculata, N. tenuis, N. vieillardii, N. villosa, N. vogelii

Způsob lovu

Láčkovky loví svou kořist prostřednictvím pastí (láček). Vzhled láček jednotlivých druhů láčkovek je samo sebou odlišný. Svou kořist lákají oslnivou barvou láčky a dále na sladký nektar, který je vylučován láčkou. Kořisti v láčce spadne do trávící tekutiny, kterou rostlina vytváří v láčce. Tato tekutina zozloží kořist. 

Láčkovky ve většíne případů chytají drobný hmyz, ale také mohou chtit drobné obratlovce. 

2 - 3 druhy láček

Rostliny vytvářejí několik typů listů, které mají tvarově i barevně odlišné láčky. Tato různolistost není u všech druhů láčkovek. 

  1. Spodní láčky jsou u zeně nebo blizko ní. Jsou většinou zavalité, soudečkovitého nebo džbánovitého tvaru. Jsou pestře zbarvené oproti horním láčkám.
  2. Přechodové láčky - vytváří je jen málo druhů.
  3. Horní láčky začne rostlina produkovat až po min. 0,5 metru, ale spíše ještě déle. Mají tvar nálevky či rohu. Tyto láčky jsou méně barevné oproti spodním láčkám.

KvětyIMG 0286

Láčkovky jsou dvoudomé (tvoří jak samčí, tak samičí květy, pro získání semen potřebujeme oba typy květenství ve stejný čas). Samičí i samčí květy jsou asi 1cm velké, hnědožluté až hnědozelené. Květy mají většinou 4 květní lístky přirostlé na bázi pestíku nebo srostlice tyčinek. Květenství podobné hroznu je dlouhé 10 - 100 cm podle druhu. Doba kvetení je je značně nepravidelná. 

Fotografie láčkovek

GOOGLE obrázky

DARWINIANA

 Cpphotofinder

 
 
RizVN Login