Masožravky

Korist

Masožravé rostliny – obecný popis

Masožravé rostliny rostou na chudých rašelinových / slatinových půdách. Kořist pro ně slouží jako dodatečné hnojivo, ale v zásadě ho nepotřebují (hlavně né v horších podmínkách = méně světla, tepla atd.).

Základní substrát je složen z vláknité rašeliny (rašelina nesmí obsahovat žádná hnojiva), možno přidat písek či jiné odlehčovací přísady. Substrát musí zůstat stále vlhký. Pokud vyschne = rostliny zajdou. Zalévají se pouze čistou vodou, žádné hnojivo!!!

Rostliny potřebují co nejvíce světla. Nevadí jim ani přímé slunce. Při nedostatečném osvětlení jsou vytáhlé a náchylné na choroby. Některé druhy se dají pěstovat i pod umělým osvětlením (dobré pro horské rostliny, kdy se zabezpečí i nízké teploty).

Vzdušnou vlhkost nepotřebují příliš vysokou – takže žádná akvária, vitríny nebo jiné uzavřené prostory pro ně nejsou příliš vhodné (vyjímkou mohou být čisté druhy láčkovek). Pro většinu běžných druhů je postačující vlhkost v bytě nebo venkovní (při letnění).

Masožravky, jako i jiné rostliny mohou trpět chorobami a škůdci. Nejčastějšími škůdci jsou mšice a puklice. Při jejich výskytu je dobré použít vhodný postřik (na mšice se osvědčil Mospillan a na puklice Karate). Dále mohou rostliny uhnít (děje se to většinou v podmínkách, kdy je rostlina v převlhčeném substrátu, má málo světla a nízké teploty). 

 

Dionaea muscipula – mucholapka podivná - chňapavkaimg 0279

Mucholapka podivná je asi nejznámější masožravá rostlina, kterou ale většina začínajících pěstitelů zahubí, pokud se nebudou řídit pár základními radami.

  • Mucholapky potřebují k přežití snížení teploty na asi 10°C v zimním období (dají se i s květináčkem umístit do lednice po dobu několika měsíců). Není možné ji pěstovat v teple přes zimu. Takto pěstované rostliny uhynou buď v zimě, nebo na jaře vysílením.
  • Rostliny pěstujte na co nejslunnějším místě, venkovní pěstování je též vhodné. Na rostliny může i pršet.
  • Rostlinám udržujte jen vlhký substrát, nikdy nesmí vyschnout. Není dobré, aby stály ve vyšší vrstvě vody (mají něco jako cibulku, která může uhnít v přílišném mokru).
  • Rostliny nepřikrmujte!!!   Rostliny loví rychlým sevřením pastí. Každá past se sevře asi 5x a pak zajde celý list. Proto rostliny nenuťte zaklapávat pasti!!! Vysiluje jí to a zajde Vám!!!

Při splnění těchto základních pravidel je pěstování mucholapky celkem jednoduché. Tak kdo by nechtěl mít doma skutečného lovce z říše rostlin?

 

IMG 0318Drosera – rosnatka  - rostliny s kapičkami na listech

Základní rosnatky (subtropické a tropické druhy - capensis, natalensis, spathulata, ...) lze pěstovat celoročně na parapetu slunného okna (východní nebo jižní orientace), případně v létě je letnit na balkoně nebo ve skleníku. Rostou celoročně. V zimě jen trochu pomaleji.

Rostliny si ve venkovnku nachytají dostatek kořisti sami. Ani doma je není potřeba nijak přikrmovat.

Nevyžadují žádné zvláštní zacházení. Jedny z nejméně náročných masožravých rostlin vhodné pro úplně začínající pěstitele.

Tyto rosnatky se množí hlavně semeny, případně listovými / kořenovými řízky. Vypěstování dospělých rostlin ze semen zabere tak 1-3 roky podle druhu a podmínkách.

 

IMG 0360

Trpasličí rosnatky lze pěstovat podobně jako subtropické. Jsou to miniaturní rostlinky, proto se do květináčku vejde mnoho dospělých rostlin. Ideální skupina rostlin pro lidi s nedostatkem prostoru.

Trpaslíci nesnáši přesazovnání, většinou ho nepřežijí (mají velice slabé kořeny). Je lepší zakládat nové květináčky s čarstvými gemmy (rozmnožovacími tělísky).

Mohou se množit semeny, ale hlavně se rozmnožují gemmy. Každá dospělá rostlina na podzim (někdy i na jaře) vytváří až několik desítek gemmů, ze kterých vzejdou nové rostlinky. V zimě potřebují dostatek světla.

 

MR-foto-871Zimující rosnatky vyžadují přes zimu snížení teploty na min 10°C, spíše i o něco méně (lze květináčky umístit do lednice, na chladnou chodbu nebo vyndat zatažené rostliny a umístit ne na vlhký rašeliník do lednice). Na zimu vytváří hibernakula (nahloučkované listy chránící středový pupen). Na jaře obnovují rychle svůj růst.

Tyto rostliny je dobré pěstovat celoročně, popřípadě sezóně venku na přímém slunci. Nemusí se nijak chránit před deštěm, větrem a sluncem.

Několik druhů z této skupiny roste i v ČR, kde jsou chráněné.

  

Sarracenia – špirlice - vysoké tuby / baňky na zemiimg 0167

Rostliny lze přes léto umístit ven na přímé slunce = dost to ocení. Není třeba se bát ani deště. Další možnost je skleník. Vydrží ale i na slunném okně. Nejlépe jižní orientace. Bohužel se většinou na oknech nedosáhne takového zbarvení jako venku na slunci.

Na zimu by se měly dát do chladnější místnosti nebo alespoň né nad topení. V zimě prodělávají dobu klidu (nerostou). Ideální teplota je 10-15°C a světlejší místo (dobrá je na to chladná chodba nebo i sklep).

Rostliny není nutné nějak přikrmovat. Venku si rostliny sami za slunečných dní dokáží nalovit dostatek kořisti sami.

Dají se množit dělením trsů (je dobré odebírat odnože nebo dělit trsy jen u dost silných rostlin, dále by také měly mít odnože již své vlastní kořínky - dají se zakořenit i bez kořínků oddělené rostliny, ale je to zdlouhavé a nemusí se to vždy vydařit) nebo výsevem. Dopěstování do dospělosti semenáčků trvá asi 4-5 let.

Rostliny nejsou samosprašné. Potřebujete dvě kvetoucí rostliny pro získání semen (že rostlina vytvoří semena není 100%). Lze též provést samoopyení, ale výsledná generace nemusí být úplně stejná jako mateční rostlina (mohou se vyskytnout odchylky ve zbarvení, velikosti, ...).  

Existuje mnoho zajímavých rostlin jak tvarově, tak i barevně. A každoročně vzniká po celém světě mnoho dalších úžasných rostlin. 

 

img 0061Nepenthes - láčkovka - konvičky na konci listů

Láčkovky (kříženci) se dají pěstovat volně na parapetu při nižší vzdušné vlhkosti a i láčkují (dělají pastičky). Pasti dělají většinou od jara do podzimu, kdy je dostatek světla.  V zimě jen rostou a na zimních listech se utvoří láčky až na jaře. V dospělosti mají pasti tak do 25cm na výšku dle druhu.

Láčkovky jsou liány, rostou stále vzhůru a starší spodní listy odumírají a zůstává po nich tvrdý kmínek. Pokud je rostlina již příliš vysoká, dá se neřízkovat a tím omladit.

Rostliny upřednostňují vlhký substrát – neměly by stát stále ve vodě, mohly by odejít kořeny. Substrát je lepší vytvořit lehký (směs rašeliny, perlitu, kůry, polystyrenu,...). 

Správně by se měly pěstovat ve vitrínách s vysokou vzdušnou vlhkostí, ale není to úplně nutností. Některé druhy a pak hlavně křížence lze pěstovat na východním nebo jihovýchodním okně bez jakéhokoliv zařízení. Jižní může být v létě moc teplé a suché na ně. Pokud mají moc nízkou vlhkost, tak netvoří láčky (rostliny jsou schopné si zvyknout i na nižší vlhkost). Osobně je mám volně na východním okně a dělají mi jen radost.

Není dobré je mít nad topením, kde je pro ně příliš suchý vzduch.  

 

Utricularia - bublinatky - takové malé / velké travičkyimg 0045

Bublinatky dobře doplnují ostatní druhy masořravek. Terestrické druhy (malé travičky) se dají pěstovat jednoduše na okně. Nejlepší je asi východ nebo západ. Bublinatky obecně nepotřebují mnoho světla a vystačí si s polostínem. Rozhodně si nelibují na přímém slunci. 

Pro mnoho pěstitelů (a hlavně začínajících) nepěstuje moc bublinatky. A není se čemu divit. V nekvetoucím stavu to jsou velice nezajímavé rostliny, které zabírají místo. Ale když vykvetou, tak to stojí za to.

 

img 0022Orchidoidní bublinatky jsou oproti terestrickým větší. Jejich listy mohou být i více jak 10cm dlouhé. Jedná se ale o problémovou skupinu na pěstování. Většina druhů potřebuje velice vzdušný, nepřemokřený substrát (ideální je živý rašeliník) a nížší teploty během celého roku. Rostliny se pěstují v polostínu (nikdy né na přímém slunci, kde se přehřívají nebo spálí). 

Ideální pro tuto skupinu je chladné vitrína s umělým osvětlením, ale to mnoho pěstitelů nemá (včetně mě). Ale při troše úsilí to jde i bez speciálního zařízení (chce to prostě zkoušet).

Nejméně náročné na pěstování jsou U. alpina a U. longifolia.  Tyto dva druhy lze pěstovat volně na okně.

 
 
RizVN Login