Masožravky

Co jsou to vůbec masožravky?

KoristPod pojmem masožravé rostliny (masožravky) se skrývá celá řada rodů rostlin, u kterých se vyvinula schopnost lákat, chytat a následně rozkládat kořist. Vzniklé živiny rostlina vstřebá stěnami pastí.

Masožravost se u těchto rostlin vyvinula jako odezva na živinami chudý substrát, ve kterém rostou (rašelinné mokřady, písčité, jílovité půdy a tropické deštné a mlžné lesy). Tato vlastnost jim umožňuje prosadit se oproti konkurenční vegetaci, která na těchto lokalitách strádá z nedostatku živin.

Masožravé rostliny se specializují především na lov menšího hmyzu jako jsou různí brouci, pavouci, včely, vosy, čmeláci a mouchy. Některé druhy rodu Nepenthes jsou schopny polapit i menší obratlovce.    

Důležitým poznatkem je, že rostliny tuto kořist nutně nepotřebují ke svému životu. Kořist jim jen dodává další živiny, aby rychlejni rostly, za předpokladu, že mají dostatek světla a tepla. 

Obecně se masožravky nedoporučuje přikrmovat, protože nemůžete spolehlivě odhadnout, co je ještě pro rostlinu dobré a co už jí ublíží.

Rostliny pěstované ve venkovních podmínkách si nachytají dostatek kořisti sami.

  

Rozdělení masožravek podle druhů pastí

1. Mechanické pastiIMG 0097

Které rody je mají: Dionaea, Aldrovanda

Jak to funguje:  mechanické pasti se skládají ze dvou čepelí, které jsou schopny rychlého sevření. Pasti fungují na principu dvou čepelí, které se aktivují po podráždění citlivých spouštěčů. Po aktivaci se past sevře během jedné až několika sekund a uvězní kořist. Po uvěznění přichází na řadu trávení pomocí enzymů. 

Kdo může být chycen: Aldrovandka má malé pasti (velké asi 0,5 cm). Chytá především vodní plankton. 

Pasti mucholapky (Dionaea) mohou být velké asi 2 - 4 cm (u některých klonů i o trochu více), proto je rostlina schopna ulovit různé pavouky, mouchy (obecně malý hmyz), velmi výjimečně i malé žabky. Kořist láká především nektarem a pestrým zbarvením vnitřku pastí.

  

IMG 01252. Podtlakové pasti

Které rody je mají: Utricularia

Jak to funguje: pasti mají tvar měchýřku se záklopkou. Jejich velikost je v řádech milimetrů, proto se zaměřují jenna malou kořist. Pasti jsou schopny aktivního pohybu. V měchýřkovité pasti je vytvořen podtlak. Pokud kořist zavadí o citlivé chloupky (spouštěče), odklopí se záklopka a měchýřek nasaje vše kolem sebe (včetně kořisti). Následuje trávení kořisti uvnitř měchýřku.

Kdo může být chycen: Bublinatky loví menší půdní a vodní živočichy

  

 

MR-foto-6293. Lepivé listy

Které rody je mají: Byblis, Drosera, Drosophyllum, Pinguicula

Jak to funguje: tyto "pasti" fungují na principu listů s drobnými tyčinkovitými výrůstky (tzv. tentakulemi, které na konci mají lepivé kapičky). Tyto kapičky se blýskají (hlavně pokud svítí na ně slunce ) a tím lákají hmyz. Dále je hmyz lákán zbarvením listů případně vůní.

Po dosednutí hmyzu na tentakule se kořist přilepí. Čím více se kořist snaží dostat pryč, tím více se obaluje lepivými kapičkami a vysiluje se. Nakonec svůj boj definitivně prohraje a rostlina ji pomalu stráví. Některé druhy jsou schopny obtočit list kolem kořisti, ale na rozdíl od rychlého zaklapnutí mucholapky je tento proces dlouhý řádově hodiny.

Kdo může být chycen: převážně menší létavý hmyz, mohou se ale chytit i motýli

 

 

IMG 0192

4. Gravitační pasti

Které rody je mají: Brocchinia, Catopsis, Cephalotus, Darlingtonia, Heliamphora, Nepenthes, Sarracenia (všechny druhy kromě S. psittacina)

Jak to funguje: pasti mají tvar nálevkovky, do které kořist spadne a již se nedostane ven. Na dně nálevky bývá trávicí tekutina, ve které se kořist utopí. V úniku kořisti z láčky brání tvar nálevky. Vnitřní strana pastí (láček) je pokryta miniaturními voskovými destičkami na vnitřní stěně láčky. Z tohoto důvodu nemohou vyšplhat ven. Dále v láčkách modou být protichůdné chloupky, které kořisti nebrání vstoupit dovnitř, ale znemožní jí cestu ven. Trávení kořisti je zajištěno pomoci enzymů (které rostlina produkuje) nebo symbiotických bakterií. Rostliny s gravitačními pastmi mají mnoho způsobů, jak kořist nalákat. Lákají ji svým zbarvením, nektarem či vůní.

Kdo může být chycen: létavý i pozemní hmyz, drobní obratlovci (chyceni rodem Nepenthes), za jasného počasí se láčky sarracénií (obr. na levé straně) dokáží za pár dní zaplnit až po okraj hmyzem.

  

 

5. Pasti typu vrš

IMG 0570

Které rody je mají: Sarracenia (pouze Sarracenia psittacina), Genlisea

Jak to funguje: pasti pracují na principu „tunelu" s protichůdnými chloupky. Kořist tam vleze, ale nedokáže se již dostat ven. Genliseje mají pasti podzemní, uzpůsobené na velmi malou kořist. S. psittacina má nadzemní pasti. Dokáže polapit větší kořist oproti Genliseím. Kořist láká na nektar a zbarvení pastí.

Kdo může být chycen: Genlisea - malý půdní živočichové, S. psittacina - středně velký létavý hmyz

 

 
 
RizVN Login