Masožravky

Velmi obecně o rosnatkách (rod Drosera)IMG 0318

Rosnatky (rod Drosera) jsou hned po bublinatkách (rod Utricularia), druhým nejrozšířenějším rodem masožravých rostlin. Zahrnuje zhruba 200 druhů, které se vyskytují po celém světě.

Tyto masožravé rostliny můžeme nalézt v různých biotopech a geograficky izolovaných územých. Rozdíly mezi těmito biotopy jsou ohromné, proto některé rostlin rostou po celý rok a jiné rostliny (pocházející z chladnějších a sušších oblastí) vytvářejí různé útvary pro přežití takto nepříznivých podmínek. Málokterý druh rosnatky má větší areál výskytu. Většinou se jedná o endemitické druhy.

Včechny rosnatky spojuje jeden základní znak. Je jím svrchní plocha listů pokrytá paličkovitými žlázkami, kterým se říka tentakuly. Tentakuly mají průhledný lepivý sliz v podobě drobných kapiček, které jsou velmi podobné kapičkám rosy. Odtud též rostliny dostaly název rosnatky.

 

Rosnatky se dělí podle ekologických nároku na tyto skupiny:

1) Nezatahující subtropické a tropické rosnatky

Přírodní lokalita

Rosnatky z této skupiny pocházejí z nížiných a horských oblastí subtropů a tropů. Vyskytují se v jižní Africe, Madagascaru, Střední a Jižní Americe, Asii a Austrálii.

Rostliny rostou pouze na stále, případně sezóně vlhké půdě. Půda na přírodních lokalitách je kyselá, většinou písčitého, rašeliného nebo slatiného typu. Případné dlouhodobé vyschnutí substrátu je pro tyto rostliny smrtelné. Tyto rostliny vytvářejí dostatek dobře klíčivých semen, proto po opětovném zlepšení podmínek (znovu se vrátí voda do substrátu) začnou klíčit semena a druh jako takový přežije.

Klima v jejich domovině se dá označit jako středomořské. Mají horké a suché léto a mírně chladné a vlhké zimy. Rostliny proto rostou takřka nepřetržitě (myšleno, že nezatahují).

Jednoduché na pěstování

Rosnatky patřící do této skupiny jsou obecně velmi lehce pěstovatelné rostliny. Mezi nejznámější zástupce můžeme uvést například D. capensis, D. aliciae, D. natalensis a D. venusta a další. 

Tyto rostliny jsou velice vhodné pro začínající pěstitele, protože vydrží značné "přehmaty", rostou po celý rok a velice jednoduše se množí (někdy až plevelně). ze je jednoduše pěstovat na okenním parapetu v podmisce s vodou.

MR-foto-818Několik typů vzhledu

Nezatahující subtropické a tropické rosnatky se mohou dělit podle vzhledu na tyto skupiny:

1) Rosnatky s plochou, příléhavou růžicí na substrátu. Jednotlivé listy, mají lžičkovitý nebo klínovitý tvar. Do této skupiny patří například D. capillaris, D. aliciae, D.natalensis a D.venusta a samozřejmě mnoho dalších druhů.

Velice často je rozpoznat jednotlivé druhy od sebe velice obtížné. Rozdíly mezi jednotlivými druhy mohou být pouze v detailech. Proto je velice dobré mít tyto rostliny přesně popsané (spolehlivý zdroj, nepomotat cedulky, zamezit náhodnému zanesení drobných semínek do jiných květináčků). Zpětné dourčování je většinou velmi složitá záležitost.

2) Rosnatky, vytvářející stonky. Tyto rostliny rostou stále do výšky. Jednou za čas je dobré zasadit rostlinu hlouběji do substrátu.  Do této skupiny patří: D. capensis, D. Regia nebo D. madagascariensis.MR-foto-638

Květy

Květy rosnatek mohou mít mnoho barev (bílou, růžovou, dočervena, ...). Jednotlivé květy na květním stvolu se otevírají postupně. Ve většině případů jsou samosprašné (existují samozřejmě vyjímky - mezi takové vyjímky patří D. Regia). Z jednoho květního stvolu lze získat mnoho dobře klíčících semínek. ,

Během letních měsíců vyhání dospělé rosnatky jeden květní stvol za druhým. Proto i začínající pěstitelé si mohou touto cestou zvýšit počet svých rostlinek. Vývoj ze semínka do dospělosti trvá asi 1-3 roky podle druhu a podmínkách.

 

2) Hlíznaté rosnatky 

3) Pralesní rosnatky

Přírodní lokalitaMR-foto-604

Tyto rostliny se vyskytují velice izolovaně v severním Queenslendu (severovýchodní Austrálie). Podle toho se jim také někdy říká "Queenslendké rosnatky". Rostliny můžeme nalézt u města Cairns (Drosera adelae), na kopci Thorntons Peaks severně od Cairns (Drosera prolifera) a dále na lokalitě Mount Bartle Frere jižně od města Cairns (Drosera schizandra). 

Rostou v podrostu tropického deštného lesa. Ojediněle rostou i na výsluní, ale spíše upřednostňují stinné vlhké svahy, břehy potoků nebo vlké mokvavé skály a převisy. Na lokalitách, kde se tyto rosnatky vyskytují, je vysoká vzdušná vlhkost (70-90%) a teloty 23-30°C přes den a 12-20°C v noci.

Pouhé tři druhy

Ano, je tomu skutečně tak. Tato skupina zahrnuje pouze tři druhy. Jsou jimi Drosera adelae, Drosera prolifera a Drosera schizandra.

Nejčastěji se mezi pěstiteli vyskytují D. adelae a D. prolifera. Tyto dva druhy se také jednoduše pěstují při splnění jejich základních podmínek (rozptýlené světlo, vysoká vzdušná vlhkost a stálé teploty kolem 20°C). D. schizandra se jeví spíše jako choulostivější rostlina a díky tomu je nabízena spíše ojediněle. 

Velice pěkné pralesní rosnatky mají v botanické zahradě v Liberci, kde jim rostou ve vitríně s láčkovkami (Nepenthes). Je vidět, že jim dopřávají přesně to, co tyto zajímavé rostliny potřebují k bujnému růstu. Tamní populace hlavně D. schizandry nemá prostě obdoby.

MR-foto-601Fotografie pralesních rosnatek

Přikládám pár odkazů na mnoho fotografií těchto zajímavých rostlin:

GOOGLE obrázky

DARWINIANA

 Cpphotofinder

 

 

4) Rosnatky vyžadující chladovou periodu

Přírodní lokalitaIMG 0342

Tyto rosnatky najdeme v mírném podnebném pásmu. Vyskytují se především v severní Evroě, Asii, Americe, dále pak v horských oblastech Tasmánie, Nového Zélandu a Austrálie. Vyhledávají celoročně vlhká stanoviště. Osídlují výsluní na stále vlhkých rašeliništích, slatiništích, v podrostu rašeliníku a občas se vyskytují na stále vlhkých mokvavých skalách. Tyto rosnatky snášejí mrazy. Často jsou pod vrstvou sněhu. Během zimy jsou ve formě pupenů. 

Více typů vzhledu

1) Skupina s přízemní listovou růžicí. Listy mají většinou "plácačkovitý" tvar. Řapíky jsou holé a tentakuly jsou pouze na čapeli listů. Do této skupina patří např. D. rotundifolia. 

MR-foto-6292)Skupina se vztyčenými listy.

A) Řapíky jsou holé a tentakuly jsou pouze na čapeli listů. Do této skupina patří např. D. anglica a D. intermedia.

B) Listy nitkovitého tvaru obalené tentakulami. Do této skupiny patří D. filiformis.

C) Řapíky jsou holé (dosti dlouhé) a tentakuly jsou pouze na čapeli listů. Čepel se dělí podle variety na 2 - několik vidlic. Sem bych zařadil D. binatu a její variety. Některé variety mohou být značně velké - např. var. multifida.

Které druhy sem patří

A) Botanické druhy

D. anglica, D. arcturi, D. binata + její variety, D. filiformis + její variety, D. intermedia, D. linearis, D. rotundifolia, D. stenopetala 

B) Kříženci

D. X anfil, D. X beleziana, D. X hybrida, D. X obovata

Zimovací pupen, aneb přežíváme zimuMR-foto-871

Rosnatky patřící do této skupiny vytvářejí každoročně na podzim (některé druhy již koncem léta) přezimující pupen.  

Po úspěšném zatažení rostlin máme několik možností, jak úspěšně zimovat (prvořadě ječtě ostříháme staré uschlé listy, aby se nemohly stát zdrojem plísní):

1) Pupeny vyjmeme ze substrátu a vložíme je do krabičky / sáčku s vlhkým rašeliníkem. Celý tento komplet vložíme do lednice s teplotou kolem 5°C. Průběžně kontrolujeme stav pupenů. Na jaře, při prvních známkách klíčení, pupeny vyjmeme a vsadíme je do substrátu. 

2) Pupeny necháme na povrchu substrátu v květináčkách, ve kterých rostly. Kvetináčky dáme do lednice nebo do odpovídající teploty. Na jaře květináčky vyndáme a rostlinky rychle obnoví růst.

Osobně dělám tento druhý způsob s D. filiformis a vkládám květináčky do lednice. Na chobě při teplotě 10°C mi většinou pošly.

3)Rosnatky necháme zimovat přímo na zahradním rašeliništi. Některé rostliny mohou vymrznout, ale ve většině případů se populace obnoví z kořenů, semen nebo ze zbylých rostlin. 

Osobně tento způsob nemám odzkoušený.

MR-foto-665Vyskytují se i v České republice

Ano, některé rosnatky z této skupiny můžeme nalézt na rašeliništích v ČR. Patří sem např. D. rotundifolia a D. Intermedia. Mějme ale na paměti, že tyto rosnatky jsou chráněné a sběr z volné přírody je NELEGÁLNÍ.  

Fotografie rosnatek

Přikládám pár odkazů na mnoho fotografií těchto zajímavých rostlin:

GOOGLE obrázky

DARWINIANA

 Cpphotofinder

5) Rosnatky z okruhu Petiolaris

6) Trpasličí rosnatky

IMG 0389Přírodní lokalita

Většinu druhů trpasličích rosnatek najdeme v přírodě v jihozápadních oblastech státu Západní Austrálie. Pouze druh Drosera pygmaea se vyskytuje též v jihovýchodní Austrálii, Tasmánii a na Novém Zélandu. 

Rostliny na přírodních lokalitách rostou přes zimní období. Zima je tam vlhká a chladná s dostatkem srážek. Teplota se pohybuje v rozmezí asi 10-22°C. Letní období mají velice horké, suché s teplotami v rozmezí 17-31°C. Během takto nepříznivého období tyto rosnatky zastavují svůj růst a upadají do klidového stavu. 

Tyto rosnatky najdeme v zástinu jiných rostlin. Substrát je většinou jílovitý, štěrkovitý, rašelino-písčitý, čistě rašelinný. 

Druhy patřící do této skupiny

MR-foto-6341) Čisté botanické druhy: D. allantostigma, D. androsacea, D. barbigera, D. callistos, D. citrina var. citrina, D. citrina var. nivea, D. closterostigma, D. dichrosepala subsp. dichrosepala, D. dichrosepala subsp. enodes, D. echinoblastus, D. eneabba, D. gibsonii, D. grievei, D. helodes, D. hyperostigma, D. lasiantha, D. leucoblasta, D. leucostigma, D. mannii, D. miniata, D. nitidula, D. occidentalis subsp. occidentalis, D. occ. subsp. occ. var. microscapa, D. occ. subsp. australis, D. omissa, D. oreopodion, D. paleacea subsp. paleacea, D. paleacea subsp. leioblastus, D. paleacea subsp. stelliflora, D. paleacea subsp. trichocaulis, D. parvula subsp. parvula, D. parvula subsp. sargentii, D. patens, D. pedicellaris, D. platystigma, D. pulchella, D. pycnoblasta, D. pygmaea, D. rechingeri, D. roseana, D. scorpioides, D. sewelliae, D. silvicola, D. spilos, D. walyunga

2) Hybridy (kříženci): D. ericksoniae × pulchella (D. × ericksonella), D. nitidula ssp. allantostigma × ericksoniae, D. nitidula ssp. nitidula × occidentalis (= D. × Carbarup), D. nitidula ssp. nitidula × pygmaea, D. nitidula ssp. omissa × occidentalis ssp. occidentalis (=D. sp. Lake Badgerup), D. nitidula ssp. omissa × pulchella (= D. × sidjamesii), D. occidentalis ssp. occidentalis × pulchella, atd

Gemmy, rozmnožování snadno a rychleMR-foto-361

Trpasličí rosnatky se semínky množí jen výjmečně. Jejich hlavním způsobem rozmnožování jsou tzv. gemmy. Gemmy jsou rozmnožovací tělíska většinou oválného tvaru, která vznikají ve středu růžice. Jde vlastně o způsob vegetativního rozmnožování, který je velice jednoduchý.

Zdravé rostliny vytvářejí i několim desítek gemmů každý podzim (někdy i druhou vlnu v jarních měsících). Jednotlivé druhy se mohou malinko lišit dobou gemmování.  

Po dozrání můžeme gemmy sklízet. Osobně se mi nejvíce zatím osvědčila navlčená vata namotaná na špejli. Z ní se pak dají gemmy pohodlně inzetou sejmout a rozmístit na substrát. 

Gemmy se dají skladovat po určitou dobu, ale velice rychle ztrácejí svou klíčivost. Pokud se je ale rozhodneme skladovat, tak nejlépe zabalené ve vlhkém burousku a umístěné do lednice (teplota 5°C).

Gemmy vyséváme na povrch (nijak je nezasypáváme) vlhké rašeliny s pískem nebo perlitem, případně i čisté rašeliny. Nevyséváme je moc hustě, protože si musíme uvědomit, že z každého gemmu vyroste během několika měsíců dospělá rostlina o průměru asi 2 cm. Následným přesazováním by se nové rostlinky jen zahubily, proto gemmy pokládejte dále od sebe. I tak se do květináčku například o rozměrech 7x7 cm vejde mnoho rostlin.

Takto vytvořený výsev umístíme na světlé a teplé místo, kde gemmy po ně několika dnech až týdnech vyklíčí. Přes zimu se doporučuje klíčícím gemmům přisvítit umělým osvětlením, ale není to bezpodmínečně nutné (hodí se spíše pro vzácnější a choulostivější druhy). 

MR-foto-201Různé velikosti a vzhledy

A) Skupina s přízemní růžicí z velkého počtu listů. Listy mají většinou lžicovitý tvar. Řapíky jsou holé a tentakuly jsou pouze na čapeli listů. Listy pak tvoří jakýsi věnec většinou dočervena zbarvených listů kolem zeleného crntra růžice. Růžice mají většinou průměr do 2 cm.

B) Skupina s listy šikmo zpřímenými. Listy nejsou přitisknuté k zemi. U těchto rosnatek je patrný krátký stonek. Listy mají víceméně stejné jako předchozí skupina. Do této skupiny patří D. barbigera a D. scorpioides.

Dormace, aneb období klidu

Jak již bylo zmíněno v úvodu, rosnatky během nepříznivého letního období zastavují svůj růst a upadají do klidového stavu. Vytvoří si středový pupen složený ze stříbrných palistů. Tento pupen chrání zárodky nových listů před vysokými teplotami. Po odeznění nepříznivých teplot (začátkem podzimu) + začnou první podzimní deště, tak rosnatky rychle obnoví svůj růst. Na podzim též rostliny začnou produkovat gemmy.

Fotografie trpasličích rosnatek

Přikládám pár odkazů na mnoho fotografií těchto zajímavých rostlin:

GOOGLE obrázky

DARWINIANA

Cpphotofinder

 
 
RizVN Login